Přežívání
Toto poměrně období sahá od normalizace, přes americký imperialismus až po sametovou revoluci. Jednoznačná politicko-ideologická orientace přinesla po roce 1968 nešťastné období normalizace. Mnoho špičkových vědeckých pracovníků emigrovalo, ostatní byli nuceni opustit téma svého zájmu. Orientalistické obory procházely velkou krizí.
Dalším institucionálním produktem normalizační politiky bylo neorganické zřízení oddělení pro studium Latinské Ameriky a nakonec i oddělení pro studium imperialismu a USA. Nově vzniklé oddělení asijského tisku a dokumentace bylo určeno pro nesmiřitelné sinology, kteří měli za úkol připravovat týdenní přehledy a překlady z čínského tisku. Správa takto deformovaného ústavu byla svěřena Václavu Opluštilovi (1971-73) a později Jaroslavu Césarovi (1973-90), oba poslušně plnili směrnice vyšších stranických a akademických orgánů.
Navzdory těmto tísnivým okolnostem našla skupina odborníků možnost v ústavu přežít a úspěšně pokračovat ve své vědecké práci. Některé z publikací, které v tomto období vznikly, uvádíme níže.
Tragické události srpna 1968 a následné katastrofální období tzv. normalizace (1969-1989) byly pro československou orientalistiku kruté. Značná část předních českých orientalistů emigrovala do zahraničí (například M. Jelínková, M. Kalous, J. V. Neustupný, S. Segert, Z. Słupski, L. Zgusta, K. V. Zvelebil a další), aby se úspěšně prosadila na zahraničních univerzitách a vědeckých pracovištích čtyř kontinentů.
I v tomto neslavném období historie ústavu vyšla řada cenných monografií, lexikografických prací a především překladů z orientálních jazyků, které přispěly k rozšíření povědomí o asijských kulturách mezi širokou veřejností. O neúnavném duchu vědců svědčí například sestavení devítisvazkového Česko-čínského slovníku (1974-1984) Zdenkou Heřmanovou a jejím týmem.
Ikonografie Kandžuru a Tandžuru z Derge od Josefa Kolmaše vydaná v roce 1978 vznikla na základě vřelých vztahů s autorovým učitelem Yu Daoquanem. Yu Daoquan sehrál důležitou roli, protože Kolmaš sám se do Derge z politických důvodů nedostal. Tato provincie je významným centrem tisku tibetských textů, které se nachází přímo na hranici mezi provincií S'-čchuan a Tibetskou autonomní oblastí.
Překlad jednoho z nejvýznamnějších hinduistických děl, nedílné součásti eposu Mahábhárata, od Jana Filipského a Jaroslava Vacka je prvním pokusem o překlad tohoto významného díla do češtiny přímo ze sanskrtu.
Český orientalista Otakar Klíma vydal v roce 1977 tuto knihu o dějinách Íránu od příchodu árijských kmenů až po zánik sásánovské dynastie v roce 651. Popisuje vznik a počátky íránských států, velké osobnosti íránských dějin, podává obraz tehdejší společnosti, náboženského světa jejích obyvatel a seznamuje s vývojem minulosti.
Kniha Jana Filipského M. K. Gándhí, vydaná v roce 1989 ke 120. výročí Gándhího narození, je jedním z výsledků jeho několika dlouhodobých studijních pobytů v jižní Asii (především v Indii, na Srí Lance a v Pákistánu), kde získal řadu archivních materiálů, literárních pramenů a osobních zkušeností. Poskytuje přehledný nástin života, politické a společenské služby a filozofických názorů tohoto předního bojovníka proti válce, násilí a za svobodu a lidskou důstojnost.
Kniha Ladislava Zgusty je prvním uceleným pojednáním o teorii a metodologii lexikografie a je považována za jeden z nejlepších úvodů a praktických průvodců lexikografickými principy, typy slovníků, metodami jejich sestavování a plánování.