Stoleté výročí
V roce 2022 slaví Orientální ústav sto let své existence. Přestože se jedná pouze o vybrané aktivity z historie oboru, doufáme, že se podaří ukázat sto let harmonického vztahu napříč kulturami, které ústav překlenul.
7. dubna 2022 navštívila Orientální ústav Jeho Excelence Hideo Suzuki, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Japonského císařství v České republice. Součástí návštěvy bylo i symbolické předání knižního daru od Japonské nadace (Nippon Foundation 日本財団). Tento dar realizovaný prostřednictvím Japonské vědecké společnosti je projevem přátelství mezi Českou republikou a Japonskem. Návštěva velvyslance by měla posílit spolupráci mezi Japonskem a Orientálním ústavem.
Spisovatelé běžného dne na Středním Východě a v Asii je série přednášek organizovaná Thomasem Loyem a Kevinem Schwartzem, které proběhly na jaře a na podzim jako součást oslav stoletého výročí: Thomas Loy hovořil s afghánským spisovatelem, proběhlo čtení arabské poezie v originále a v českém překladu, Kevin Schwartz probíral s Giedrė Šabasevičiūtė její nedávno vydanou knihu, byl zorganizován večer taiwanské literatury a další.
Žáci základních a středních škol předvedli, jak podle nich vypadá orientalista. Zde je ukázka jejich kreseb.
Konferenci Orientalistika a výzkum (nejen) ve střední Evropě organizovali spolu s Orientálním ústavem Masarykův ústav a Archiv AV ČR u příležitosti stého výročí založení orientálního ústavu.
Sympozium bylo tematicky provázané i různorodé. Podobně různorodé byly i specializace, zázemí a původ našich dvaadvaceti přednášejících, kteří přijeli z různých koutů světa, například z Velké Británie, všech zemí střední Evropy, ale také z Turecka, Íránu a Malajsie. Jejich příspěvky seskupené do sedmi panelů se zabývaly širokou škálou témat od vývoje oborů a klíčových institucí až po starověkou orientalistiku, sbírky asijských a blízkovýchodních artefaktů, digitální humanitní vědy včetně databází, virtuálních výstav a studoven, orální historii, filmový materiál, fotografie a cestopisy odborníků i laických cestovatelů.
Tato učebnice osvětluje, co se zvukově děje s čínskými slovy, když vstupují do reality souvislé řeči. Přístupnou formou vykládá jevy, jako jsou přízvuk, frázování či intonace, a představuje základní zvukové jevy souvislé mluvené čínštiny, jako jsou přízvuk a jeho souhra s tóny, oslabená výslovnost pomocných slov, frázování, větná intonace či vlivy informační struktury výpovědi. Problematiku vysvětlují zvukové nahrávky zhruba 80 vět v podání rodilé mluvčí, paní Zhang Jün-ling Ruskové. Příkladové věty jsou spolu s celým textem knihy přiloženy i na zvukovém nosiči. V textu jsou věty zaznamenány prozodickou transkripcí CHIPROT, která je založená na tradičním přepisu pinyinu (autorka ji zde představuje poprvé). Jedná se o profesionálně, foneticky fundovanou publikaci, která se ale snaží prezentovat informace přístupnou a hravou formou.
Umělečtí řemeslníci z kjótské dílny Kojima Shōten předvedli výrobu tradičních papírových lampionů a pro Orientální ústav sestavili veliký lampion z tradičních materiálů. Součástí akce byla i přednáška o tradičních japonských řemeslech a dílna výroby lampionů pro veřejnost.
Giedre Šabasevičiūtė z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky skvěle zpracovala kontroverzní téma na pomezí literární vědy, sociologie a historie. Egyptský literát Sajjid Qutb se stal jedním z nejvýznamnějších ideologů islamismu. Giedre Šabasevičiūtė analyzuje jeho kapitulaci před islamismem jako pokračování jeho literárního projektu. Kniha mimo jiné odkrývá dosud neprobádané dimenze Qutbova působení na káhirské kulturní scéně a má velkou šanci stát se referenčním titulem v oboru.
Sborník Legacies of 9/11 and the Global War on Terror: Svazek 1, sbírka esejů o nedostatečně prozkoumaných a méně známých dědictvích globální války proti terorismu, vydal Orientální ústav. Svazek je editován spoluzakladateli projektu 9/11 Legacies Ameemem Lutfim a výzkumným pracovníkem ústavu Kevinem L. Schwartzem a je volně přístupný.
U příležitosti 100. výročí založení Orientálního ústavu Akademie věd ČR se v Literární kavárně Academia v Praze na Václavském náměstí uskutečnil cyklus veřejných přednášek, a to každé úterý od 25. ledna do 15. března 2022. Výzkumní pracovníci a hosté Orientálního ústavu diskutovali na různá témata přibližující jeho historii, činnost a také vědeckou práci.